Nositel tradice
PRESTIŽNÍ OCENĚNÍ: ZÁPIS TECHNOLOGIE VÝROBY MODROTISKU DO SEZNAMU NEMATERIÁLNÍCH STATKŮ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2015
Uvedený seznam je národní podobou celosvětového Reprezentačního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO, kde je za Českou republiku zapsán například Slovácký verbuňk, Jízda králů či Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku. Cílem tohoto seznamu a aktivit UNESCO je zviditelnit a podporovat výjimečné, avšak velmi křehké projevy nemateriální povahy přispívající ke kulturní rozmanitosti naší planety.
Zápis jevu do národního seznamu nehmotného kulturního dědictví je prvním stupněm a podmínkou pro zápis do seznamu světového, o což budou modrotiskové dílny ve spolupráci s odbornými organizacemi v budoucnu usilovat.
Pro to, aby byla Technologie výroby modrotisku do národního seznamu zapsána, musí splňovat stanovená kriteria. Oceňovány jsou znalosti a dovednosti výrobců českého modrotisku.
Výroba modrotisku je jedinou tradiční tiskařskou a barvířskou technikou zdobení látek, která se ze své podstaty v nezměněné podobě kontinuálně uchovala až do současnosti. Její originalita a ojedinělost spočívá ve vzorování, které je dáno historickým vývojem tkaniny (v českých modrotiskových dílnách se pracuje jak s motivy odrážejícími stylovou módu 18. století, tak například i s moderními abstraktními vzory) a technologií, jež zároveň určuje nenahraditelný odstín modré vytvořený indigovým barvivem.
V minulosti se modrotisk používal především na krojích venkovských obyvatel, které měly v každém regionu jinou podobu. Stejně tak se také v různých oblastech užívaly jiné modrotiskové vzory. S těmito pestrými a originálními motivy ve druhé polovině 20. století dále pracovala československá organizace Ústředí lidové umělecké výroby, která vycházela z tradiční podoby modrotisku, a zároveň reagovala na dobový způsob života a módu. Výroba modrotisku pod vedením této organizace byla ve střední Evropě ojedinělá. Na její odkaz je navazováno i nyní. Vzhledem ke specifické technologii vyžaduje výroba modrotisku speciální vybavení, odborné znalosti a dlouholetou praxi. Tyto faktory znesnadňují získávání nových pracovníků a obnovu již zaniklých dílen. Také to činí provoz stávajících modrotiskových provozoven vzácným.
Hodnota a potenciál současné výroby modrotisku u nás spočívá hned v několika rovinách. Tvorbou pro folklorní soubory a jednotlivce se dílny výrazně podílí na uchovávání tradičních oděvů jednotlivých regionů nejen v České republice, ale i na Slovensku. Široká nabídka praktického i dekorativního zboží obou modrotiskových dílen je přístupná okruhu různorodých zákazníků. Vedle praktičnosti přináší také kulturní a estetickou hodnotu. Modrotisk nabízí široké pole působnosti také v oblasti výtvarné a návrhářské.
Neopomenutelný význam modrotiskové výroby spočívá v oblasti naučné a vzdělávací. Prostřednictvím exkurzí má široká veřejnost možnost seznámit se s historií a postupem modrotiskové výroby. Návštěvníkům textilních a výtvarných škol spolu s historickými obory poskytují dílny bohatý studijní materiál.
Viz: Návrhový a evidenční list nemateriálního statku tradiční lidové kultury pro Technologii výroby modrotisku k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Nositelé tradice
Tradiční a lidová kultura tvoří nedílnou součást kulturního dědictví každé země. Ministr kultury České republiky od roku 2001 každoročně uděluje vynikajícím lidovým výrobcům titul Nositel tradice lidového řemesla, jímž veřejně oceňuje jejich práci.
Toto ocenění vychází z projektu, který UNESCO nazvalo „Žijící lidské poklady". Jeho cílem je zachovat tradiční řemesla, kterým hrozí zánik, zdokumentovat jejich postupy a předávat tyto dovednosti dalším následovníkům. Tento projekt navazuje na dokument UNESCO nazvaný „Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury", jenž vybízí státy, aby věnovaly zvýšenou péči dosud živému kulturnímu dědictví.
Ministerstvo kultury České republiky přijalo tyto podněty a v českých podmínkách byl zahájen projekt nazvaný „Nositelé tradice lidových řemesel". Přípravou nominací na tento titul je pověřen Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, jenž shromažďuje dokumentaci k jednotlivým návrhům. Podle zpracované metodiky je pak předává k projednání nominační komisi jmenované ministrem kultury.
Kandidáti, kteří jsou navrženi na ocenění, musí prokázat komplexní znalosti svého oboru a vynikající kvalitu zhotovovaných výrobků. Současně se hodnotí také jejich činnost v oblasti prezentace a popularizace dané výroby, stejně jako snaha o to, aby předávali své znalostí dalším zájemcům a pokračovatelům.
Titul je udělován u příležitosti zahájení Národních dnů evropského kulturního dědictví, které pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. V současné době patří mezi jeho držitele 4 desítky lidových řemeslníků z Čech a Moravy. S udělením titulu Nositel tradice lidového řemesla je spojeno propůjčení ochranné známky Nositel tradice, a to prostřednictvím licenční smlouvy jednotlivým výrobcům.
